Aktuality

Představujeme Vám aktualizovanou verzi metodiky DNSH z dubna 2024 připravenou pro předkladatele projektů financovaných z prostředků EU. 

Pro získání finančních prostředků EU je nezbytné dodržovat zásadu "významně nepoškozovat" (DNSH). Dodržováním této zásady předkladatelé projektů zaručují, že jimi navrhované projekty nezpůsobí významnou újmu žádnému ze šesti cílů Evropské unie v oblasti životního prostředí. Tento dokument vysvětluje zásadu DNSH a její význam pro žádosti o podporu. Pokud by navíc výzva k předkládání žádostí o podporu vyžadovala posouzení DNSH na úrovni projektu, jsou v dokumentu uvedeny přílohy I až III, které mají předkladatelům projektů pomoci, aby toto posouzení provedli efektivně.

V přílohách naleznete i prezentace ze semináře pořádaného v souvislosti s představením metodiky. 

 

MMR na základě programového prohlášení vlády a dohody koaličních stran připravuje reformu přezkumu veřejných zakázek inspirovanou osvědčenými postupy české i zahraniční aplikační praxe.

Zveme Vás na unikátní festival sdílení znalostí o digitalizaci nákupu a zakázek v neopakovatelné atmosféře 

11. - 14. června 2024 - Hotel Imperial Ostrava 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydává další tematický sborník vybraných rozhodnutí z oblasti veřejných zakázek, tentokrát z oboru telekomunikace a telematika. Ve sborníku jsou shromážděna věcně zajímavá meritorní prvostupňová a druhostupňová rozhodnutí Úřadu vydaná v rámci správních řízení zahájených na návrh či z moci úřední v období od ledna 2021 do prosince 2023. Sborník zahrnuje rozhodnutí týkající se služeb telefonních operátorů (hlasové a datové služby), služeb centrálního dispečinku, audiovizuální techniky či kamerových systémů městské hromadné dopravy a další.

Dne 5. 2. 2024 byla spuštěna nová verze VVZ související s přechodem na novou podobu uveřejňovacích formulářů (eForms).

Aktualizovaný provozní řád, související metodiky a nejčastější dotazy a odpovědi (FAQ) naleznete v sekci Nápověda a dokumentace.

Současně v této souvislosti upozorňujeme, že k 1. 2. 2024 vešla v účinnost nová vyhláška č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele.

(Zdroj:  https://vvz.nipez.cz/aktuality-a-informace/nova-verze-vvz-5)

Krajský soud v Brně vydal v minulém týdnu rozsudek (č. j. 31 Af 40/2022), jímž zamítl žalobu dodavatele ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s. r. o., proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci veřejné zakázky Ministerstva obrany na uzavření rámcové dohody „Alternativní tonery, náplně a pásky do tiskáren a kopírovacích strojů + související části". Jedná s o první rozhodnutí českých soudů o nových základních zásadách environmentálně a sociálně odpovědného zadávání.

Žalobce ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s. r. o., se domáhal toho, aby zadavatel v rámci zadávacích podmínek stanovil podmínky environmentálně a sociálně odpovědného zadávání vymahatelným způsobem. Úřad a následně i jeho předseda návrh zamítli (rozhodnutí zde).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozšířil své oborové sborníky rozhodnutí o veřejných zakázkách o další oblast, kterou jsou zakázky v oblasti informačních technologií.

Cílem těchto sborníků je v jedné publikaci shromáždit věcně zajímavá meritorní prvostupňová a druhostupňová rozhodnutí ÚOHS vydaná v rámci správních řízení zahájených na návrh či z moci úřední a podat čtenáři stručné shrnutí merita projednávané věci, jakož i nastínit některé úvahy prezentované v rámci uvedených rozhodnutí s cílem napomoci dobré zakázkové praxi.

Zástupci pracovní skupiny AVZ pro Veřejné zakázky v pojišťovnictví připravili dokument mající za cíl poskytnout zejména zadavatelům a pojistitelům informaci, za jakých podmínek a jakým způsobem je možné změnit smlouvy v oblasti pojištění uzavřené na základě provedeného zadávacího řízení. Dokument pojednává jak o vyhrazených změnách závazků dle § 100 ZZVZ, tak o změnách závazků podle § 222 ZZVZ. Doporučení je doplněno i o příklady těchto změn a jejich výpočet. 

Při zadávání veřejných zakázek ať již v zadávacím řízení či mimo něj, např. v rámci veřejných zakázek malého rozsahu, se zadavatelé i dodavatelé v podstatě každodenně setkávají s problematikou elektronického podepisování dokumentů.

Co je elektronický podpis? Jsou nějaká omezení při elektronickém podepisování dokumentů vyplývající ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)? Jaký je vztah ZZVZ a zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSVD“)? Nejen na tyto otázky se pokusíme v tomto článku nalézt odpovědi.

Pro vymezení elektronického podpisu z pohledu právní definice musíme nahlédnout do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „eIDAS“), a to konkrétně do čl. 3 bodu 10.

Zrušení výběrového řízení na zpracovatele Portálu stavebníka, které vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj a které má být základním stavebním kamenem digitalizace stavebnictví a povolovacího řízení staveb, ukázalo na obecný problém zadávání veřejných zakázek v Česku. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tendr na IT dodavatele Portálu stavebníka zrušil z důvodu nezákonnosti zadávacích podmínek, které zájemcům údajně znemožňovaly řádně připravit nabídku a posoudit splnění ve stanovených termínech. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je tento případ indikátorem celé problematiky. Ukazuje na nedostatky v zadávání veřejných zakázek, které jsou v případě stavebnictví spíše standardem než výjimkou.