Aktuality

Představujeme Vám aktualizovanou verzi metodiky DNSH z dubna 2024 připravenou pro předkladatele projektů financovaných z prostředků EU. 

Pro získání finančních prostředků EU je nezbytné dodržovat zásadu "významně nepoškozovat" (DNSH). Dodržováním této zásady předkladatelé projektů zaručují, že jimi navrhované projekty nezpůsobí významnou újmu žádnému ze šesti cílů Evropské unie v oblasti životního prostředí. Tento dokument vysvětluje zásadu DNSH a její význam pro žádosti o podporu. Pokud by navíc výzva k předkládání žádostí o podporu vyžadovala posouzení DNSH na úrovni projektu, jsou v dokumentu uvedeny přílohy I až III, které mají předkladatelům projektů pomoci, aby toto posouzení provedli efektivně.

V přílohách naleznete i prezentace ze semináře pořádaného v souvislosti s představením metodiky. 

 

MMR na základě programového prohlášení vlády a dohody koaličních stran připravuje reformu přezkumu veřejných zakázek inspirovanou osvědčenými postupy české i zahraniční aplikační praxe.

Zveme Vás na unikátní festival sdílení znalostí o digitalizaci nákupu a zakázek v neopakovatelné atmosféře 

11. - 14. června 2024 - Hotel Imperial Ostrava 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydává další tematický sborník vybraných rozhodnutí z oblasti veřejných zakázek, tentokrát z oboru telekomunikace a telematika. Ve sborníku jsou shromážděna věcně zajímavá meritorní prvostupňová a druhostupňová rozhodnutí Úřadu vydaná v rámci správních řízení zahájených na návrh či z moci úřední v období od ledna 2021 do prosince 2023. Sborník zahrnuje rozhodnutí týkající se služeb telefonních operátorů (hlasové a datové služby), služeb centrálního dispečinku, audiovizuální techniky či kamerových systémů městské hromadné dopravy a další.

Dne 5. 2. 2024 byla spuštěna nová verze VVZ související s přechodem na novou podobu uveřejňovacích formulářů (eForms).

Aktualizovaný provozní řád, související metodiky a nejčastější dotazy a odpovědi (FAQ) naleznete v sekci Nápověda a dokumentace.

Současně v této souvislosti upozorňujeme, že k 1. 2. 2024 vešla v účinnost nová vyhláška č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele.

(Zdroj:  https://vvz.nipez.cz/aktuality-a-informace/nova-verze-vvz-5)

Krajský soud v Brně vydal v minulém týdnu rozsudek (č. j. 31 Af 40/2022), jímž zamítl žalobu dodavatele ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s. r. o., proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci veřejné zakázky Ministerstva obrany na uzavření rámcové dohody „Alternativní tonery, náplně a pásky do tiskáren a kopírovacích strojů + související části". Jedná s o první rozhodnutí českých soudů o nových základních zásadách environmentálně a sociálně odpovědného zadávání.

Žalobce ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s. r. o., se domáhal toho, aby zadavatel v rámci zadávacích podmínek stanovil podmínky environmentálně a sociálně odpovědného zadávání vymahatelným způsobem. Úřad a následně i jeho předseda návrh zamítli (rozhodnutí zde).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozšířil své oborové sborníky rozhodnutí o veřejných zakázkách o další oblast, kterou jsou zakázky v oblasti informačních technologií.

Cílem těchto sborníků je v jedné publikaci shromáždit věcně zajímavá meritorní prvostupňová a druhostupňová rozhodnutí ÚOHS vydaná v rámci správních řízení zahájených na návrh či z moci úřední a podat čtenáři stručné shrnutí merita projednávané věci, jakož i nastínit některé úvahy prezentované v rámci uvedených rozhodnutí s cílem napomoci dobré zakázkové praxi.

Zástupci pracovní skupiny AVZ pro Veřejné zakázky v pojišťovnictví připravili dokument mající za cíl poskytnout zejména zadavatelům a pojistitelům informaci, za jakých podmínek a jakým způsobem je možné změnit smlouvy v oblasti pojištění uzavřené na základě provedeného zadávacího řízení. Dokument pojednává jak o vyhrazených změnách závazků dle § 100 ZZVZ, tak o změnách závazků podle § 222 ZZVZ. Doporučení je doplněno i o příklady těchto změn a jejich výpočet. 

Při zadávání veřejných zakázek ať již v zadávacím řízení či mimo něj, např. v rámci veřejných zakázek malého rozsahu, se zadavatelé i dodavatelé v podstatě každodenně setkávají s problematikou elektronického podepisování dokumentů.

Co je elektronický podpis? Jsou nějaká omezení při elektronickém podepisování dokumentů vyplývající ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)? Jaký je vztah ZZVZ a zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSVD“)? Nejen na tyto otázky se pokusíme v tomto článku nalézt odpovědi.

Pro vymezení elektronického podpisu z pohledu právní definice musíme nahlédnout do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „eIDAS“), a to konkrétně do čl. 3 bodu 10.

Zrušení výběrového řízení na zpracovatele Portálu stavebníka, které vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj a které má být základním stavebním kamenem digitalizace stavebnictví a povolovacího řízení staveb, ukázalo na obecný problém zadávání veřejných zakázek v Česku. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tendr na IT dodavatele Portálu stavebníka zrušil z důvodu nezákonnosti zadávacích podmínek, které zájemcům údajně znemožňovaly řádně připravit nabídku a posoudit splnění ve stanovených termínech. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je tento případ indikátorem celé problematiky. Ukazuje na nedostatky v zadávání veřejných zakázek, které jsou v případě stavebnictví spíše standardem než výjimkou.

Zeptali jsme se na změny v oblasti autorského dozoru v novele stavebního zákona. Zákonná úprava výkonu autorského dozoru projektanta v kontextu stavebního práva je velmi strohá. Změnu nepřinese ani Nový stavební zákon. V rámci spolupráce s portálem epravo.cz klademe otázky, které se týkají stavební tematiky a stavebního práva.

Ustanovení § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Stavební zákon“), resp. ustanovení § 161 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „Nový stavební zákon“ nebo „NSZ“) ukládá stavebníkům zvláštní povinnost ve vztahu k provádění staveb, které jsou veřejnými zakázkami (tedy jejichž náklady na realizaci jsou alespoň částečně kryty z veřejných rozpočtů[1]) a zároveň jsou realizovány stavebním podnikatelem[2], a to konkrétně zajištění výkonu autorského dozoru projektanta při jejich realizaci.

Od 1. 1. 2024 se budou měnit limity sloužící k určení nadlimitní veřejné zakázky. Národní limity pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky a služby (2 mil. Kč) a stavební práce (6 mil. Kč) zůstávají zatím nadále beze změny dle aktuální zákonné úpravy.

Přehled změn limitů

limity.jpg

Přestože na úrovni EU byly limity v eurech navýšeny (nařízení 2023/2495nařízení 2023/2496nařízení 2023/2497nařízení 2023/2510), dochází v ČR k jejich snížení, což je způsobeno silným kurzem koruny, tedy přepočtem z eur (sdělení o odpovídajících hodnotách). Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje navazující novelizaci nařízení vlády č. 172/2016 Sb.

(Zdroj: Nadlimitní veřejné zakázky v letech 2024 a 2025 - Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz))

Dne 7. 12. 2023 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Tato vyhláška nabude účinnosti od 1. února 2024.

Novou vyhlášku bylo nezbytné přijmout z důvodu implementace tzv. elektronických formulářů dle Prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1780 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/1986 („elektronické formuláře“), ve znění pozdějších právních předpisů.

Obsah vyhlášky rámcově odpovídá předchozí vyhlášce č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, přičemž cílem bylo vyjasnit některá sporná ustanovení, sjednotit a usnadnit aplikační praxi.

Dne 16. 6. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 16. 7. 2023 ruší povinnost veřejného zadavatele vyžádat si předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření či změně smlouvy v případě koncesí.

Přechodné ustanovení uvádí, že zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Z uvedeného vyplývá, že v případě koncesí, u nichž bylo zadávací řízení zahájeno po 16. 7. 2023, již veřejný zadavatel nezasílá Ministerstvu financí žádost o předchozí stanovisko k uzavření či změně smlouvy.

(Zdroj: DVS.cz - Zrušení povinnosti veřejného zadavatele ...)

Nejvyšší soud v minulém roce vydal zajímavý rozsudek v oblasti náhrady škody, který se týká práva veřejného zadávání, resp. oblasti veřejných zakázek. Jak bude podrobně popsáno níže, houževnatá obrana dodavatele v dané věci přináší určité vyjasnění problematiky odpovědnosti zadavatele při neoprávněném vylučování dodavatelů ze zadávacího řízení v občanskoprávní rovině, tedy při uplatňování nároků dodavatelů mimo zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).