AVZ v médiích

Praha 1. prosince 2020 – V odpoledních hodinách Poslanecká sněmovna ČR schválila zákony tzv. „odpadového balíčku“, a to v původním znění postoupeném Senátu. Tzn., že od 1. 1. nabude účinnosti dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek (zákona č. 134/2016 Sb.; dále jen „ZZVZ“), která mezi zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ zařazuje principy sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovace.

Konkrétně se jedná o část X. zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností (dále jen „změnový zákon“). Návrh novely vzešel z pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a tudíž předmětné části úpravy nepředcházela potřebná odborná a širší diskuse, potažmo meziresortní připomínkové řízení a s tím související zpracování důvodové zprávy k této novele.

Asociace pro veřejné zakázky, z.s., (dále jen „AVZ“) k dané problematice uspořádala v době projednání novely v legislativních orgánech kulatý stůl, kterého se zúčastnili zástupci zadavatelů (např. ŘSD, Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy, za obce zástupce Svazu měst a obcí), MMR jako garant ZZVZ, MPSV jako garant sociálně odpovědného zadávání, ale i zástupci kontrolních orgánů ÚOHS a Centra pro regionální rozvoj České republiky, dohlížející na zadávání zakázek spolufinancovaných z evropských fondů. Přítomni byli též zástupci zákonodárného sboru, poslanec Ing. Martin Kolovratník a zástupci senátorů.

Z diskuse vyplynulo, že se jedná o zásadní změnu ZZVZ, jejímž primární motivací bylo prosadit principy odpovědného zadávání a inovací v běžné zadávací praxi. Již současné znění ZZVZ využití principů odpovědného zadávání umožňuje ve smyslu oprávnění zadavatele tyto principy v rámci zadávacích podmínek a zadávacího řízení uplatnit. Přesto se zatím koncept odpovědného zadávání prosazuje pozvolna zejména u větších zadavatelů a v zadávacích řízení, u nichž se předpokládá nižší míra zásahu kontrolních orgánů. Koncept a smysl odpovědného zadávání jako takový je všemi zúčastněnými aktéry podporován, avšak jako velmi problematický je nahlížen způsob přijetí, formulace (obsah) předmětné úpravy části X. změnového zákona, jakož i její dopady do zadavatelské praxe.

Konkrétně je do § 6 ZZVZ doplněn nový odstavec 4, dle kterého je zadavatel při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu ZZVZ. Svůj postup je zadavatel navíc povinen řádně odůvodnit. V rámci § 28 ZZVZ je doplněno vysvětlení některých pojmů.

Novela tedy stanovuje velmi komplexně povinnost zadavatele, aby ve vztahu ke každé veřejné zakázce (včetně veřejné zakázky malého rozsahu, tzv. „VZMR“) zahájené po 1. 1. 2021 při přípravě zadávacích podmínek uvážil,

  1. zda je možné v ní uplatnit zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací (pozn.: a to ke každému z těchto principů zvlášť) a
  2. zda je v rámci zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele uplatní,
    • v příp. že ano, pak proč a jakým způsobem,
    • v příp. že ne, pak proč ne.

 Jedná se o poměrně náročnou úvahu, na kterou ani zadavatelé, ani kontrolní orgány nejsou z důvodů výše uvedených dostatečně připraveni a řádně metodicky vybaveni.

MPSV prostřednictvím svého projektu Strategické zadávání veřejných zakázek na poli sociálně odpovědného zadávání již odvedlo velký kus záslužné práce a zpracovalo celou řadu podpůrných metodických materiálů a publikací, vycházelo při jejich zpracování především z konceptu zadavatele, který si dobrovolně volí OVZ ve vztahu k určitým typům veřejných zakázek a zadávacích řízení s ohledem na minimalizaci svých rizik, ekonomických a právních dopadů. V současné situaci MPSV ve spolupráci s AVZ, ke svým již vydaným metodikám, příkladům dobré praxe a vzorovým textacím, vydá v prosinci nový metodický balíček, který bude obsahovat i checklist aspektů odpovědného veřejného zadávání a video seminář. To vše by mělo subjektům veřejné správy i samosprávy pomoci v úspěšném naplnění požadavků zákona.

Předmětná úprava ZZVZ však jde svou koncepcí dál, neboť vedle zavedení nové povinnosti zakládá i právo dodavatele, domáhat se toho, aby zadavatel jeho výrobek či zboží nakoupil. Lze předpokládat, že rozřešení takové situace povede k řadě sporů a přezkumných a/nebo soudních řízení.

Je pravděpodobné, že i pro dodavatele je tato úprava tzv. bleskem z čistého nebe, avšak zkušenost ukazuje, že privátní sektor je nezřídka mnohem flexibilnější než sektor veřejný, a proto obstrukční chování ze strany dodavatelů v zadávacích řízeních v souvislosti s uplatněním principů odpovědného zadávání a inovací lze očekávat spíše dříve než později.

Vzhledem k brzké účinnosti předmětné novely od 1. 1. 2021, kdy na zadavatele dolehne svou plnou vahou, je třeba odborné veřejnosti co nejdříve nabídnout pomocnou ruku ve formě praktického návodu, jak s touto novou povinností pracovat. AVZ proto iniciuje společné jednání s MMR, MPSV, MŽP a ÚOHS s cílem takový stručný metodický návod zadavatelům co nejdříve poskytnout.

 Kontakt:

Natálie Polášková, Asociace pro veřejné zakázky, z.s.

mobil: + 420 776 021 736,email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Praha 23. října 2020 – Dne 18. 9. 2020 Poslanecká sněmovna schválila v rámci zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, dílčí novelu ZZVZ, která mj. novelizuje i zákon o zadávání veřejných zakázek (tj. zákon č. 134/2016 Sb.; dále jen „ZZVZ“). Konkrétně mezi zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ zařazuje principy sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovace. Asociace pro veřejné zakázky, z.s. (dále jen „AVZ“) shledává použití principů a hledisek sociálně odpovědného a environmentálně odpovědného zadávání při zadávání veřejných zakázek za žádoucí, nicméně koncepce zařazení těchto principů v rámci § 6 ZZVZ, jakož i formulace navrhované úpravy budí relevantní otázky a pochybnosti, zejména k jejímu výkladu a aplikaci. Schválení navržené dílčí novely ZVZ by tak představovalo nemalé obtíže v praxi zadávání veřejných zakázek. To ostatně potvrdila i dotazníková anketa mezi členy AVZ. Situace je o to naléhavější, že účinnost navrhovaného zákona se předpokládá k 1. 1. 2021.

 

Návrh úpravy vzešel z pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k zákonu, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. Návrh dotčeného zákona nyní stojí před projednáváním v Senátu, kam byl návrh 15. 10. postoupen a označen jako senátní tisk č. 322. Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 15.11.2020.

Návrh této dílčí novely ZZVZ představuje nešťastný „legislativní přílepek“, který byl možná přijat s dobrým úmyslem, avšak bez předchozí širší odborné diskuse, a jeho důsledky tak mohou mít neblahý vliv na veřejné zadávání v ČR.

AVZ se jako nezávislá platforma, jejímž cílem je prosazovat kvalifikovaný a zodpovědný přístup k zadávání a realizaci veřejných zakázek v ČR, rozhodla uspořádat mezi svými členy anketu nad problematikou aplikace navrhované dílčí novely ZZVZ. Sběr odpovědí se uskutečnil korespondenční cestou mezi členy AVZ a followery sociálních sítí AVZ v období od 2. do 9. října. Celkem odpovědělo 42 respondentů, z nichž převážnou část tvořili zadavatelé a poradci v oblasti zadávání veřejných zakázek (93 % respondentů). V úvodu ankety byl dotazován postoj respondentů k navrhované dílčí úpravě ZZVZ v podobě zapracování zásad sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací do § 6 ZZVZ. Až 72 % (30) respondentů vnímá návrh z pohledu své zadávací praxe jako komplikaci, z čehož polovina jej označila za velkou komplikaci. Jen 12 % (5) respondentů vyjádřilo spíše kladný postoj k novele, přičemž z bližší analýzy této skupiny respondentů se jedná o zadavatele a poradce, kteří již mají se sociálně odpovědným zadáváním zkušenosti a aplikují jej. Další dotazy směřovaly na schopnost potenciálních uživatelů zákonné úpravy ji bez další metodické podpory implementovat do své zadávací praxe a identifikaci problémů, jež v této souvislosti mohou nastat. Ze získaných odpovědí je zřejmé, že implementace normy v zadávací praxi může činit zadavatelům nemalé potíže. Jako problematická byla respondenty označena zejména povinnost aplikace zásad všemi zadavateli a na všechny veřejné zakázky, která ve svém důsledku může znamenat jen deklaratorní, formální aplikaci bez valného přínosu, který byl zřejmě motivací pro přijetí těchto zásad. Ani dovětek „u nichž to bude vzhledem k jejich povaze a smyslu možné“ zde nepomáhá. Ve vztahu k formulaci úpravy byly vytýkány aplikační a výkladové nejasnosti, jakož i možnost zvýšení rizika „účelového“ napadaní zadávacích řízení a obstrukcí ze strany dodavatelů. Velká obava pak mezi respondenty panuje ve vztahu k veřejným zakázkám spolufinancovaným z prostředků EU a ve vztahu k posuzování souladu postupu zadavatele příslušnými auditními orgány. Podstatným problémem je ekonomická stránka věci, a sice že aplikace dílčí novely si může vyžádat na straně zadavatelů nemalé finanční, ale i časové náklady, které se promítnou nejen v dražší administraci veřejných zakázek, nýbrž i v delším průběhu zadávacích řízení a dá se předpokládat, že i ve vyšších nabídkových cenách. Uplatnění navržených zásad dle této dílčí novely tak může stát v kontrastu k ostatním zásadám, zejména ve vztahu k principu rozpočtové odpovědnosti a principům 3E, tedy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti. Zadavatel zde bude muset volit míru uplatnění zásad sociálně odpovědné zadávání, environmentálně odpovědné zadávání a inovací velmi obezřetně s ohledem na skutečnost, že jejich přínos nelze mnohdy vyjádřit prostým porovnáním nákladů a výnosů. Zatímco náklady jdou čistě za zadavatelem, přínos, lze-li jej jednoznačně definovat, je spíše celospolečenským efektem na úrovni veřejného zájmu.

Navíc platí, že již dle současného znění ZZVZ může zadavatel sledované zásady plnohodnotně aplikovat při zadávání veřejných zakázek na dobrovolném principu tam, kde to shledává účelné a z hlediska svých potřeb efektivní. Je tedy otázkou, zda je nutné aplikaci zásad sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací stanovovat v ZZVZ obligatorně na všechny veřejné zakázky tak, jak to vyplývá z navrženého znění novely ZZVZ.

AVZ si význam sociálně a environmentálně odpovědného zadávání pro další zdárný rozvoj společnosti uvědomuje a na svých akcích předmětné téma mj. též podporuje. Má však za to, že jej nelze aplikovat direktivně jako povinnost pro všechny zadavatele a veřejné zakázky. Je důležité, aby zadavatelé disponovali oprávněním kritéria sociálně a environmentálně odpovědného zadávání v zadávacích řízeních použít. Vedle toho však musí disponovat odbornými metodikami, odzkoušenými řešeními a určitou mírou jistoty ve vztahu k výkladu jejich aplikace. Nad tím vším musí panovat celospolečenská shoda, jakých cílů a efektů má být prostřednictvím sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací dosaženo. Teprve poté jsou přínosy implementace takových zásad nesporné a skutečně odpovědné. Takovou úpravu nelze provést bez řádné diskuse dotčených stran, pouze na základě pozměňovacího návrhu s problematickým zněním, neumožňujícím jednoznačný výklad.

Příloha: Výsledky ankety

Kontakt:

Natálie Polášková, Asociace pro veřejné zakázky, z.s.

mobil: + 420 776 021 736

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Výtah toho nejdůležitějšího z článku si můžete přečíst v zářijovém čísle Veřejné zakázky v praxi.

 

 Návrh novely ZZVZ 9 2020

Výtah toho nejdůležitějšího z webináře si můžete přečíst v letním čísle Veřejné zakázky v praxi.

VZ v praxi červenec 2020 Co nas naucilo zadavani v corone2

 

Nákup akcií či podílu ve společnosti není veřejnou zakázkou

Praha 2. června 2020 – Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) vítá rozhodnutí Krajského soudu v Brně (dále „soud“), který rozhodl, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se musí znovu zabývat nákupem akcií dopravců, který chtěl v roce 2017 uskutečnit Liberecký kraj. Soud ve svém rozsudku upozorňuje, že není možno při interpretaci zákona vycházet pouze z jazykového výkladu, nýbrž je třeba zkoumat jeho účel, smysl a skutečnou vůli zákonodárce při jeho vzniku, zvláště lze-li ji doložit záznamy z legislativního procesu. 

V rozhodovaném případě šlo o to, že Liberecký kraj se v roce 2017 rozhodl zajistit svou dopravní obslužnost tím, že získá výlučný majetkový podíl ve společnosti zajišťující veřejnou službu v přepravě cestujících v autobusové dopravě a následně s danou společností uzavře smluvní vztah na zajištění dané obslužnosti formou vertikální spolupráce. ÚOHS však na základě návrhu podaného společností BusLine a.s. rozhodl, že kraj nesmí akcie koupit přímo, ale musí je pořídit prostřednictvím zahájeného zadávacího řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). ÚOHS přitom ve svém rozhodnutí nákup akcií podřadil pod veřejnou zakázku na dodávky, přičemž vycházel ze znění § 14 odst. 1 ZZVZ, v němž se uvádí, že „veřejnou zakázkou je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil…“. ÚOHS ve své interpretaci vycházel dále z definice věci ve smyslu § 489 občanského zákoníku. Ačkoli tato interpretace je z hlediska jazykového výkladu možná, soud upřednostnil eurokonformní výklad předmětného ustanovení.  Zadávací směrnice v čl. 2 odst. 8 chápe totiž veřejné zakázky na dodávky pouze jako „koupě výrobků, leasing výrobků nebo jejich nájem…“. 

K tomuto zásadnímu rozhodnutí soudu by však nedošlo, kdyby se Liberecký kraj nepustil do soudního sporu s ÚOHS. V tomto kroku jej podpořila Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) a Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI).  Obě asociace se snažily vyvolat mezi odbornou veřejností diskusi právě nad tímto rozhodnutím ÚOHS, které de facto rozšířilo působnost ZZVZ mj. nejen na akcie, ale obecně i na nabytí podílu / závodu, které bylo dle znění předchozí normy č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, z působnosti zákona výslovně vyňato. ZZVZ tuto výslovnou výjimku však neřeší. Nebylo tedy zřejmé, zda ÚOHS může v rámci své přezkumné činnosti takto významně posunout interpretaci normy, ačkoli z dostupných materiálů bylo jasné, že to zákonodárce při vzniku normy neměl v úmyslu. Navíc použití ZZVZ na nákup akcií či podílu nemělo smysl ani z hlediska hospodářské soutěže, neboť ta se u tohoto typu obchodu zpravidla nevyskytuje. 

„Jsme rádi, že se i díky aktivitě AVZ podařilo vyvolat širší odbornou diskusi nad tímto případem, která nakonec vyústila i ve vynesení daného soudního rozhodnutí. Koneckonců komplexní diskuse na dané téma vč. tohoto soudního řízení vedla mj. i k tomu, že se v novele ZZVZ zřejmě zakotví výjimka z definičního pojmu dodávek mj. i na akcie a obchodní podíl.“, uvádí Mgr. Tomáš Machurek, předseda výkonného výboru AVZ. „Mnoho zadavatelů by po vynesení rozhodnutí ze strany ÚOHS do soudního sporu s ním nešla, přestože by bylo zřejmé, že dané rozhodnutí nepřispívá ke zkvalitnění aplikační praxe nebo k správnému či rozumnému výkladu zákona. Jsme rádi, že se Liberecký kraj s přispěním AVZ a ARI do soudního řízení pustil a že jsme jej mohli právně a argumentačně v tomto sporu podpořit. V případech s obdobným obecným dopadem spatřuji roli odborných asociací jako velmi důležitou,“ dodává. 

Kontakt:

Natálie Polášková, Asociace pro veřejné zakázky, z.s.

mobil: + 420 776 021 736

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

V březnovém čísle časopistu Veřejné zakázky v praxi vyšel exkluzivní rozhovor s Adélou Havlovou, členkou výkonného výboru AVZ a partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS

"Nevymýšlejme, proč něco nejde, ale jak to udělat dobře"

VZ v praxi brezen Rozhovor Adela2

AVZ blahopřeje svým členům k velmi dobrému umístění v rámci žebříčku Právnická firma roku 2019

5. 11. 2019

Gratulace patří hned několika právním firmám z řad našich členů, a sice:

  • HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, která zvítězila v kategorii PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU ZA NEJLEPŠÍ KLIENTSKÉ SLUŽBY a v odborných kategoriích veřejné zakázky, fúze a akvizice a stala se nejoceňovanější advokátní kanceláři vůbec;
  • ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., která zvítězila v odborných kategoriích právohospodářské soutěže, duševní vlastnictví a patří mezi velmi doporučované kanceláře i v řadě jiných oborů včetně kategorie veřejných zakázek, jakož i doporučované kanceláře v dalších kategoriích; 
  • ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o., která zvítězila v odborné kategorii telekomunikace a média a patří mezi velmi doporučované kanceláře v řadě jiných oborů a doporučované kanceláře v kategorii veřejné zakázky jakož i v dalších kategoriích;
  • PETERKA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o., jež patří mezi velmi doporučované kanceláře v kategorii česká firma na mezinárodních trzích a doporučované kanceláře v řadě dalších kategoriích;
  • MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, která patří mezi velmi doporučované kanceláře v kategorii veřejné zakázky a doporučované kanceláře v kategorii právo informačních technologií.

Všem uvedeným blahopřejeme! Vážíme si skutečnosti, že jste našimi členy a že svou erudicí přispíváte k vysoké odborné úrovni našich akcí a jste významnými činiteli v rámci platformy pro sdílení poznatků a zkušeností z oblasti veřejného zadávání, kterou AVZ je.

 

Natálie Polášková

výkonná ředitelka Asociace pro veřejné zakázky, z.s.

mobil: + 420 776 021 736, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.