Aktuality

(15.09.2020; Ekonomickydenik.cz) Uskupení Hlídač státu, které již řadu let na stejnojmenném serveru zpřístupňuje nejrůznější databáze státu, ministerstev a dalších institucí spolu s unikátním přehledným vyhledávačem, spouští další projekt. K-index Index korupčního rizika. Každý, kdo se na server www.hlidacstatu.cz podívá, lehce zjistí, jak konkrétní instituce hospodaří. A znamená nejlepší, F nejhorší. K-Index porovnává deset základních parametrů. Za kalendářní rok jsou hodnoceny zhruba 3 miliony smluv, které jsou zveřejněny v registru smluv. Programování celého projektu zabralo asi rok a půl.

(15.09.2020; B2b-nn.com) Od zadavatele po správu jen digitálně.  Druhý ročník Summitu Koncepce BIM se uskuteční ve čtvrtek 19. listopadu 2020 a konat se bude na výstavišti PVA Expo v pražských Letňanech. Jde o jednu z mála konferencí v Evropě, které se zúčastní zástupci veřejné správy z několika zemí Evropské unie, a která je navíc společně pořádána zodpovědnými organizacemi státní správy České republiky. Záštitu nad akcí převzal vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla, který bude – společně s ministrem průmyslu a obchodu ČR Karlem Havlíčkem patřit k hlavním řečníkům prvního bloku konference. Její účastníci tak dostávají unikátní příležitost seznámit se s českými vládními aktivitami podporujícími digitalizaci stavebnictví, které od minulého roku významně pokročily ve své realizaci, souhrnně získat přehled o již konkrétních výstupech a jejich postupné aplikace do pilotních projektů. A to včetně konkrétní specifikace povinného využívání metody BIM u všech veřejných zakázek přesahujících 150 milionů korun včetně jejího vlivu na dodavatele. Současně se ale budou moci seznámit i se situací v dalších evropských zemích. Už loňský ročník ukázal, že Česko v řadě parametrů nejenže nezaostává, ale dokonce patří k evropské špičce.

(15.09.2020; Regiony24.cz; autor: Jakub Novák) „Naše budova na náměstí Svobody již delší dobu neodpovídala rostoucím požadavkům na studijní infrastrukturu, a proto jsme velice rádi, že se nám podařilo získat dotaci od MŠMT a dnes i podepsat smlouvy s realizátorem stavby. Doufáme, že za dva roky se celá FF nastěhuje zpět a budeme si moci užívat historicky citlivě zrekonstruované prostory a současně moderně vybavené učebny a kanceláře, včetně nově postaveného křídla,“ říká nadšeně děkan Filozofické fakulty UHK Jan Prouza s tím, že po dobu realizace rekonstrukce je veškerý život FF UHK přesunut na budovu E v ulici Víta Nejedlého v Hradci Králové.

(14.09.2020; Odpady-online.cz; autor: Anna Soldátová) České společnosti jsou při využívání vozů na alternativní pohon stále zdrženlivé a upřednostňují vozy na benzin a naftu. Vozy na alternativní pohon mají ve vozovém parku tuzemských firem zhruba čtyřprocentní podíl, alespoň jedno auto s alternativními technologiemi má 14 procent firem. Evropský průměr je 34 procent. Jejich nákup brzdí vysoké ceny a slabá nabídka dobíjecích stanic. Vyplývá to z průzkumu leasingové společnosti Arval. Podle statistik je v Česku registrováno z celkového počtu 8,1 milionu aut zhruba 200 000 vozů na ekologický pohon.

(14.09.2020; Zdopravy.cz; autor: Jan Šindelář) Stát začíná naplňovat plány na prodloužení Baťova kanálu na jih. Ředitelství vodních cest naplňuje plány na prodloužení Baťova kanálu na jih do Hodonína, když dnes vypsalo tendr na stavební práce v předpokládané hodnotě 190 milionů korun. Jejich součástí bude i výstavba nové plavební komory na jezu Rohatec u přístaviště Skalica. Půjde o první novou plavební komoru na Baťově kanálu (či řece Moravě) od dob výstavby kanálu ve druhé polovině 30. let.

(14.09.2020; Export.cz) Nová dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EVFTA) vstoupila v srpnu v platnost. Českým firmám přináší nové příležitosti nejenom v oblasti obchodu, ale otevírá také možnosti pro účast ve veřejných výběrových řízeních ve Vietnamu. Evropské unii se v rámci EVFTA podařilo vyjednat poměrně rozsáhlé ústupky vietnamské strany v přístupu na trh veřejných zakázek. Evropské firmy se tak mohou účastnit veřejných zakázek vypisovaných všemi osmnácti vietnamskými ministerstvy, tendrů realizovaných dvěma největšími vietnamskými městy (Hanojí a Ho Či Minovým Městem), a také výběrových řízení na zakázky zadávané vietnamskými státními podniky, univerzitami, výzkumnými ústavy a nemocnicemi pod správou ministerstva zdravotnictví.

(14.09.2020; Zdopravy.cz; autor: Jan Sůra) Oprava začne v únoru, aby se vešla do jedné stavební sezóny. Cena výrazně přesáhla odhad podle projektu. Sdružení firem Raeder & Falge a Rekultivace Ústí vyhrálo soutěž na modernizaci železniční stanice Roztoky u Prahy. Správa železnic za ni zaplatí 203,8 milionů korun bez DPH. První tendr musela Správa železnic zrušit kvůli příliš vysoké ceně. Do soutěže se přihlásila ještě společnost Edikt, která byla o půl milionu korun dražší. Správa železnic v soutěži neuvedla odhadovanou cenu, pouze maximální. Do té se obě společnosti těsně vešly.

(14.09.2020; Mediaguru.cz) Státní fond životního prostředí vypsal veřejnou zakázku na nákup mediálního prostoru v hodnotě 50 mil. korun.
Státní fond životního prostředí ČR vypsal zadávací řízení na nákup mediálního prostoru v následujících 36 měsíců. Předmětem plnění veřejné zakázky je nákup inzertní plochy v tištěných a elektronických médiích, nákup vysílacího prostoru v rozhlase a TV a poskytování dalších služeb souvisejících s inzercí a propagací programů, jako je Nová zelená úsporám, Dešťovka, Program Životní prostředí, ekosystémy a změny klimatu financovaný z Norských fond a další. Vyplývá to z informací publikovaných ve Věstníku veřejných zakázek.

(14.09.2020; Zdopravy.cz; autor: Jan Sůra) Nový typ toalet se má postupně rozšířit i na další odpočívky. ŘSD soutěží ke staviteli i jejich provoz na pět let. Řidiči na dálnici D1 budou mít k dispozici od příštího roku další toalety v novém standardu Ředitelství silnic a dálnic. Vyrostou na odpočívkách Rohlenka a Studený.
Vyplývá to z informací ve věstníku veřejných zakázek. Obě zakázky získalo sdružení vedené firmou Dako Brno. Součástí sdružení je projekční firma Project Building a firma Johnny Servis. Kromě samotné stavby je totiž ve smlouvě i pětiletý kontrakt. ŘSD za toalety na odpočívce Studený zaplatí 19 milionů korun, na Rohlence 11 milionů korun.

(14.09.2020; Tvarchitect.com) Stavba metra D mezi Pankrácí a Olbrachtovou začne o půl roku později, a to na jaře příštího roku. Původně měla ražba začít letos v září. „Čtvrtou linku pražského metra bychom rádi zprovoznili ve druhé polovině roku 2028, bude ale záležet na tom, kdy budeme moci začít stavět první úsek,“ řekl vedoucí oddělení komunikace pražského dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík. Kvůli pandemii koronaviru DPP rovněž prodloužilo například stavební řízení nebo lhůty pro výběrová řízení.

(14.09.2020; Skypaper.cz) Fakultní nemocnice Olomouc vypsala výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace novostavby budovy C1. Předpokládaná hodnota projektu dosahuje 40 milionů korun. Se začátkem prací se počítá koncem listopadu letošního roku. Informuje o tom Věstník veřejných zakázek. Předmětem veřejné zakázky je vypracování kompletní projektové dokumentace inženýrské činnosti, výkonu autorského dozoru v souvislosti s realizací akce v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 14. října 2020.

(11.09.2020; uohs.cz) Po úterním setkání prezidenta republiky s předsedou vlády, na němž se mimo jiné řešilo fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se objevilo velké množství článků a komentářů, které se snaží Úřad vylíčit jako neprůhlednou a nefungující instituci. Řada těchto textů však pouze dokazuje, že jejich autoři se nikdy o činnost úřadu nezajímali, nečetli jediné jeho rozhodnutí a chtějí se pouze přiživit na současné vlně negativní publicity o ÚOHS. Příkladem jsou především neustále opakované a zcela nesprávné informace o délce správních řízení. Přestože už 5 let se Úřadu daří každoročně zkracovat lhůty pro vydání rozhodnutí o veřejných zakázkách, až na dnešních přibližně 35 dnů v prvním stupni a 55 dnů ve stupni druhém, média tvrdošíjně opakují smyšlenku o ročním rozhodování. Úřad přitom rozhoduje v podstatě nejrychleji za celou dobu existence ÚOHS. Nadto rozhodnutí vydávaná v dnešní době jsou kvalitativně i rozsahově zcela nesrovnatelná s rozhodnutími vydávanými například kolem roku 2005. Stačí namátkou nahlédnout do sbírek rozhodnutí. Podobně je často zveličována údajná netransparentnost Úřadu. Přitom, na rozdíl od řady jiných správních orgánů, Úřad zveřejňuje každé svoje pravomocné meritorní rozhodnutí a každý se může podrobně seznámit s tím, jaké důvody k rozhodnutí vedly. Úřad pod vlivem judikatury správních soudů musí svá rozhodnutí stále podrobněji a precizněji odůvodňovat, současně musí přísně dbát na zásady spravedlivého procesu. V současné době mají standardně rozhodnutí týkající se veřejných zakázek několik desítek stran, rozhodnutí z hospodářské soutěže (kromě spojování soutěžitel) nezřídka 100 až 200 stran. Jakou větší transparentnost rozhodování by si kritici Úřadu představovali, když už nyní je v rozhodnutích podrobně rozebrána každá jednotlivá premisa a myšlenkový postup, který k finálnímu rozhodnutí vedl? Je však nutno přiznat, že řada případů řešených Úřadem je tak odborného charakteru, že jejich pochopení vyžaduje rozsáhlé právní znalosti a části veřejnosti mohou skutečně připadat nesrozumitelné. Vydávat za důkaz netransparentnosti to, že Úřad nemá zveřejněna telefonní čísla na všechny zaměstnance, je zcela nelogické. Účastníci řízení kontakt na příslušné úřední osoby mají a veřejnost se může vždy obrátit na podatelnu nebo tiskové oddělení úřadu. Nadto Úřad komunikuje s odbornou veřejností na konferencích, provádí školení zadavatelů veřejných zakázek i malých soutěžitelů a vydává metodické materiály. Současná mediální kampaň, která v mnoha případech šmahem odsuzuje vše, co Úřad za téměř třicet let své existence udělal, tak zcela neprávem poškozuje práci špičkových právníků i ekonomů, kteří na Úřadě pracovali nebo pracují. Tiskové oddělení ÚOHS
(11.09.2020; epravo.cz; autoři: Mgr. Jiří Mačát, Aneta Koubková) Ačkoliv se může zdát, že zákon o zadávaní veřejných zakázek upravuje tzv. „in-house“ výjimku opravňující zadavatele postupovat mimo režim zákona poměrně jednoznačně, i v tomto případě v praxi dochází k nejasnostem, jak vyplývá například z aktuálního rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci města Dobříš[1]. Proto nebude od věci shrnout, jaké podmínky pro uplatnění této in-house výjimky platí a jak do nich zapadá předmětné rozhodnutí. In-house výjimka In-house výjimkou v tomto článku rozumíme vertikální spolupráci dle § 11 zákona o zadávání veřejných zakázek („Zákon“), který stanoví, že se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jím ovládanou právnickou osobou jako dodavatelem. O vertikální spolupráci se jedná, pokud jsou současně splněny následující podmínky: • veřejný zadavatel sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá příslušného právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, • v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba, a • více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem (příp. ovládajícími veřejnými zadavateli nebo právnickými osobami, které jsou tímto veřejným zadavatelem (příp. veřejnými zadavateli) ovládány jako jejich vnitřní organizační jednotky). K některým aspektům in-house výjimky Před tím, než začneme rozebírat jednotlivé podmínky in-house výjimky, je třeba upozornit, že podmínky vertikální spolupráce je třeba vnímat restriktivně a zadavatel, který se rozhodne uzavřít smlouvu mimo režim Zákona v rámci in-house výjimky, musí být schopen prokázat splnění všech zákonných podmínek.[2] Před aplikací in-house výjimky tak lze veřejným zadavatelům doporučit, aby provedli důkladnou právní analýzu, zda jsou splněny podmínky pro její aplikaci, a obstarali si veškeré podklady, které toto splnění prokazují. „Ovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky“ Význam spojení „ovládá obdobně jako své vnitřní organizační složky“ je popsán v § 11 odst. 2 Zákona s tím, že se jím rozumí vykonávání rozhodujícího vlivu na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby (musí být splněno kumulativně). Jedná se tedy o jiné ovládání, než jak ho definuje zákon o obchodních korporacích, kdy Zákon vyžaduje, aby předmětný vliv byl fakticky vykonáván (na rozdíl od zákona o obchodních korporacích, kde postačí možnost tento vliv vykonat). Podle odborné literatury[3] je třeba na výkladové pravidlo v § 11 odst. 2 Zákona hledět jako na vyvratitelnou právní domněnku. „Ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli“ To, kdy platí, že je daný dodavatel ovládán veřejným zadavatelem společně s jinými veřejnými zadavateli, je blíže popsáno v § 11 odst. 3 Zákona. Za orgán s rozhodovacím oprávněním, který je zmíněn v § 11 odst. 3 písm. a) Zákona, je třeba považovat orgán, který fakticky prosazuje rozhodující vliv na strategické cíle a činí významná rozhodnutí ovládané právnické osoby, tedy nejčastěji statutární orgán, kterému náleží obchodní vedení. Nicméně, v konkrétních případech může být takovým orgánem (zpravidla vedle statutárního orgánu) i dozorčí rada či jiné orgány daného dodavatele. „Více než 80 % celkové činnosti ovládané osoby je prováděno při plnění svěřených úkolů“ Pro určení podílu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) Zákona se bere v úvahu průměrný obrat, pokud je činnost, která je předmětem smlouvy, hrazena jejími příjemci v plné výši. Není-li možno určit tento obrat, použijí se jako základ pro výpočet celkové náklady dodavatele vzniklé v souvislosti s činností, kterých se vertikální spolupráce týká. Dle rozhodnutí ÚOHS zmíněné v úvodu tohoto článku („Rozhodnutí“) a odborné literatury je třeba při určení obratu vycházet z výkazu zisku a ztráty. Mezi činnosti ovládané osoby, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem, je třeba dle evropské i české judikatury[4] pohlížet jako na veškeré činnosti, které byly zadány ovládajícím zadavatelem bez ohledu na to, kdo je skutečným příjemcem těchto činností, tzn. včetně činností vykonaných pro zadavatelem ovládané osoby (např. dceřiné společnosti ovládajícího zadavatele). Dle Rozhodnutí mezi ně ale nepatří činnosti svěřené dodavateli sice ovládajícím veřejným zadavatelem, ale ve prospěch jiných veřejných zadavatelů, kteří dodavatele neovládají. Podíl činností se vypočítá dle § 13 odst. 2 Zákona v souhrnu za 3 účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém došlo k uzavření smlouvy.[5] Dle Rozhodnutí je rozhodná průměrná hodnota za tyto tři období, tj. není nutné předmětný poměr činnosti splnit v každém roce zvlášť. Došlo-li však ke skutečnosti, kvůli které není ukazatel podílu činnosti za poslední 3 účetní období objektivně relevantní, tj. vznikl-li nebo zahájil-li dodavatel příslušnou činnost později nebo došlo k reorganizaci jeho činností, není třeba podíl činnosti určovat za poslední 3 účetní období, ale postačí, že dosažení předmětných podmínek bude věrohodné, zejména na základě plánů činnosti. Problematiky podílu činnosti dle § 11 odst. 1 písm. c) Zákona se týkalo i nedávné Rozhodnutí. ÚOHS v něm posuzoval situaci, kdy (velice zjednodušeně) město Dobříš uzavřelo smlouvu v rámci in-house výjimky se subjektem, který v době uzavření smlouvy nesplňoval podmínku ohledně podílu činnosti při jejím určení za poslední 3 účetní období s tím, že město Dobříš o tomto problému vědělo a plánovalo ho vyřešit v budoucnu reorganizací činnosti tohoto dodavatele (v době uzavření předmětné smlouvy však reorganizaci ještě nezahájilo a ani nerozhodlo o tom, jak by reorganizace měla vypadat). ÚOHS v Rozhodnutí došel k závěru, že takový postup je nepřípustný, jelikož předpokladem pro to, aby bylo možné určit podíl činnosti nikoliv podle předchozích 3 účetních období, ale podle plánu (budoucí) činnosti, je reálné provedení reorganizace činnosti daného dodavatele, nikoliv pouze „plánování“ jejího provedení. Dle ÚOHS tedy musí už v době uzavření smlouvy existovat objektivní důvod pro to, proč by určení podílu činnosti podle předchozích 3 účetních období nebylo relevantní. Závěrem Závěrem si dovolíme jen shrnout výše uvedené – i za in-house výjimkou, která se na první pohled může zdát aplikačně jednoduchá a jasná, se skrývají určité výkladové nejasnosti a rizika pro zadavatele plynoucí z jejího špatného pochopení a použití. Doporučujeme proto, aby si zadavatelé před její aplikací pečlivě posoudili, zda lze v daném případě tuto výjimka použít, a uchovali veškeré podklady, které jim v budoucnu mohou pomoci doložit, že její podmínky byly skutečně splněny. Mgr. Jiří Mačát, advokát Aneta Koubková, paralegal GT Legal, advokátní kancelář, s.r.o
(10.09.2020; Advokatnidenik.cz) Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl svým rozsudkem ze dne 10. září 2020 kasační stížnost obce Rovná na Sokolovsku, a potvrdil tak předchozí rozhodnutí Krajského soudu v Brně i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pokuta ve výši 250 000 korun, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v roce 2016 obci Rovná uložil, tedy definitivně platí. Důvodem pro uložení sankce bylo bezdůvodné vyloučení jedné z firem v tendru na zateplení a výměnu oken místní Základní a mateřské školy Rovná. Pokutu potvrdil také předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ing. Petr Rafaj a Krajský soud v Brně. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k případu uvedl, že rozhodnutí o vyloučení sdružení Designstav & Dozorstav z tendru bylo abstraktní. „Není z něj vůbec zřejmé, z jakého důvodu je nabídka uchazeče nepřijatelná a jaké zadávací podmínky z hlediska splnění kvalifikačních kritérií uchazeč podle zadavatele nesplnil,“ uvedl v rozhodnutí Petr Rafaj. Úřad pokládá uvedené rozhodnutí obce za nepřezkoumatelné, protože chybí řádné odůvodnění. Radnice podle ÚOHS porušila zásadu transparentnosti. „Tento postup vzbuzuje pochyby o pravých důvodech jednání zadavatele. Nelze akceptovat ani dodatečnou argumentaci zadavatele, že sdružení vzniklé sloučením dvou společností za účelem podání společné nabídky na veřejnou zakázku bylo vytvořeno v rozporu se zákonem a jeho založení je neplatné,“ dodal předseda ÚOHS Rafaj. Proti rozsudku NSS nejsou přípustné žádné opravné prostředky, rozhodnutí je tak definitivní. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je dostupné na úřední desce NSS.

(08.09.2020; Zdopravy.cz) Ústecký kraj nemusí platit pokutu 18 milionů korun. Ve hře je i vrácení se k původním smlouvám na nákup.  Krajský soud v Brně dnes zrušil dvě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterými úřad zakázal Dopravní společnosti Ústeckého kraj (DSÚK) nákup 161 nových autobusů Scania a Zliner za více než miliardu korun. ČTK to řekla mluvčí soudu Klára Belkovová. Úřad teď musí rámcové smlouvy na nákup autobusů posoudit znovu. Mluvčí úřadu Martin Švanda ČTK řekl, že ÚOHS i přes nové posuzování soudní rozhodnutí napadne kasační stížností.