(19.02.2021; Ihned.cz - Ihned.cz; autoři: Adéla Jelínková, Lukáš Valášek) Když před třemi měsíci nastoupil Petr Mlsna do čela antimonopolního úřadu (ÚOHS), avizoval, že bude zvažovat významné personální změny ve vedení úřadu. Ještě v prosinci nový předseda úřadu řekl HN, že si případné nové místopředsedy vybere do konce ledna. Nástupce Petra Rafaje, který skončil po řadě korupčních kauz, rovněž sliboval obnovit důvěru v rozhodování této klíčové instituce, jež dohlíží na veřejné zakázky i na to, zda soukromé firmy kartelovými dohodami nenavyšují ceny.

Jak ale nyní zjistily HN a server Aktuálně.cz, na antimonopolním úřadě se k žádnému personálnímu "zemětřesení" na nejvyšších postech neschyluje.
Na konci března na postu místopředsedy úřadu sice končí první místopředseda Hynek Brom, jenž vede sekci hospodářské soutěže. Ten ale odchází na vlastní žádost. "Moje rodina bydlí mimo Brno. Řeším, jak se k ní přiblížit. Dohodl jsem se, že budu končit k 31. březnu," vysvětlil Brom. Dle informací HN ho nahradí jeho podřízený Kamil Nejezchleb.
Další místopředsedkyně Eva Kubišová, pod niž spadá sekce veřejných zakázek, nicméně bude na tendry dohlížet i nadále. Kubišovou policie podezřívá stejně jako jejího bývalého šéfa Rafaje z korupce. Třeba v případě tendru na dálniční mýtný systém, kde je vedle ní a Rafaje podezřelý i předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nebo v kauze Stoka kolem nyní obžalovaného exčlena hnutí ANO Jiřího Švachuly, která se mimo jiné dotýká údajných manipulací na ÚOHS. Podle policie právě za Rafaje "ovládl" Švachula úřad. S tímto politikem Kubišovou dle policejních odposlechů pojily nadstandardní vztahy.
Obměna komisí
Rozkladové komise, které jsou poradním orgánem předsedy ÚOHS, Mlsna obměnil z poloviny. Zůstal v nich třeba státní tajemník zaměřující se na zakázky Jan Sixta. Nově tam také je spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.
V komisi naopak zůstal právník Zdeněk Koudelka, který má blízko k Miloši Zemanovi a spekulovalo se o něm jako o spoluautorovi amnestie exprezidenta Václava Klause. Mlsna jmenoval i poradce premiéra Andreje Babiše Jaroslava Ungermana. Toho se Babišova vláda pokusila protlačit do Evropského hospodářského výboru. Přestože dle Evropské komise nesplňoval základní předpoklady.
Zatímco Rafaje za "jeho kauzy" Mlsna veřejně kritizoval s tím, že snižuje důvěryhodnost úřadu, ke Kubišové má jiný postoj. Minulý rok Mlsna například řekl: "Když do úřadu přijde zasahovat policie, bere si tam důkazy a v nejvyšším managementu provádí domovní prohlídky, je to narušení kredibility jakéhokoliv úřadu − a nemusí to být ÚOHS."
Jak nyní HN a Aktuálně.cz zjistily, v březnu roku 2019, tedy v době razií kolem kauzy Stoka, měl domovní prohlídku nejen Rafaj, ale právě i Kubišová. Mlsna nyní HN sdělil, že se nerozhoduje na základě "novinových článků". V případě Kubišové, kterou vyšetřovatelé označují za pravou ruku Petra Rafaje, hodlá Mlsna počkat, zda ji policie z něčeho obviní či podezření odloží.
Na její setrvání ve funkci má podle něj navíc vliv "více kritérií". "Vnější okolnosti, institucionální změny, práce těch lidí. A musím říct, že výstupy ze sekce veřejných zakázek jsou poměrně kvalitní," zhodnotil Mlsna. Policie nicméně kromě tendru na mýto prověřuje několik dalších větví případu. "Prověřování stále pokračuje a výsledek nelze předvídat," uvádí dozorující státní zástupce Radek Mezlík z olomouckého vrchního státního zastupitelství.
Sama Kubišová nechtěla komentovat, zda si zažádala o bezpečnostní prověrku, kterou Mlsna po nejužším vedení úřadu nově požaduje. V takovém případě by bezpečnostní složky detailně zkoumaly její majetek i kontakty. "Nezlobte se," reagovala na prosbu o vyjádření a položila telefon.
Podle Mlsny každý z místopředsedů dostal čas na požádání o prověrku. Tu má zatím pouze Mlsna a další místopředseda úřadu Petr Solský. Ten je pověřen řízením sekce legislativy a veřejné regulace. I Solský na úřadu zůstává.
Proti setrvání Kubišové ve funkci protestují neziskové organizace, které dlouhodobě kritizovaly fungování antimonopolního úřadu za Rafajova vedení. "Jakékoliv další působení místopředsedkyně Kubišové ve vedení úřadu nelze považovat za přijatelné. Místopředsedkyně je zodpovědná za celé rozhodování úřadu o veřejných zakázkách v prvním stupni a její působení po boku Petra Rafaje naplnilo stejné důvody pro odvolání jako u něj − závažné narušení důvěry v nezávislý a nestranný výkon funkce," popisuje například ředitel české Transparency International Petr Leyer.