AVZ - Asociace pro veřejné zakázky

   Praha 26. října (ČTK) - Plná účinnost normy o službě státních zaměstnanců je kromě novelizace zákona o veřejných zakázkách klíčová v boji proti zmanipulovaným veřejným zakázkám. Na semináři o korupčních rizicích při zadávání veřejných zakázek to dnes řekla právnička protikorupční organizace Transparency International Radka Pavlišová. Podle ní je zákon o státní službě, jehož odložení účinnosti nedávno schválila sněmovna a nyní jej projedná Senát, "hlavní protikorupční normou".
    Měl by totiž stanovit odpovědnost úředníka za veřejnou zakázku, a významně tím přispět k omezení manipulace s nimi. Část normy sice nabyla účinnosti již v roce 2002, nicméně zbylá ustanovení, která by měla vymezit kompetence a zároveň i odpovědnost pracovníků, zatím účinná nejsou. Vláda chce jeho účinnost odsunout o tři roky, aby ho mohla nahradit zcela novou normou. Odklad účinnosti služebního zákona mají nyní na stole senátoři.
Předpokládá se, že jej nepodpoří. Ve sněmovně má ale koalice dost hlasů na to, aby Senát přehlasovala.
    Plná účinnost zákona o službě státních zaměstnanců byla opakovaně, celkem pětkrát, odložena. Naposledy to bylo na rok 2012. Úřady prý nejsou na jeho zavedení připraveny, navíc by se musel novelizovat. Vyžádal by si každoroční náklady 5,8 miliardy korun.
    V současné době podle právničky nelze ve většině případů dohledat konkrétního člověka, který za veřejnou zakázku odpovídá, a proto považuje za klíčové neodkládat účinnost zákona o státních službách. Přitom právě odpovědnost konkrétního člověka je klíčová pro případný postih lidí zainteresovaných na zmanipulovaných veřejných zakázkách. "Když už se nějaký viník najde, většinou to bývá úředník na nejnižší úrovni," podotkla Pavlišová.
    Služební zákon zatím upravuje jen práva a povinnosti úředníků ve správních úřadech. Kabinet ale v novém zákoně chce, aby bylo jasně definováno, kdo je úředník veřejné správy a kdo je zaměstnanec veřejné správy, tedy které pozice budou obsazovány podle kariérního principu a které podle politického klíče.
    Vedle zákona o státní službě je však stěžejní normou týkající se veřejných zakázek zákon o veřejných zakázkách. O něm dnes jednají ve druhém čtení poslanci na schůzi sněmovny.
    Norma má ve své původní podobě například odstranit možnost vypisování veřejných zakázek tak, aby soutěž vyhrál předem vybraný zájemce. Zavádí také pojem významné veřejné zakázky, u nichž bude přísnější režim zpracování. Na úrovni státu je bude schvalovat vláda, na úrovni samospráv zastupitelstvo.
Limit pro povinné vypsání veřejné zakázky se má od roku 2014 snížit na jednotnou hranici milion korun.
    Nově bude povinné zveřejňovat informace o konečné ceně veřejné zakázky.
Zákon uloží také zveřejnit všechny smlouvy na částky přesahující půl milionu korun, jejich změny a dodatky. Zadavatelé budou mít zároveň povinnost uchovávat dokumentaci o veřejných zakázkách po dobu deseti let.
    Návrh nového zákona o veřejných zakázkách však vyvolává pře v koalici.
ODS a Věcem veřejným se nelíbí pozměňovací návrh TOP 09 a Starostů, podle kterého by museli zcela odkrýt vlastnictví nejen vítězové soutěží, ale také jejich subdodavatelé pro zakázky.
    rjm pba