Aktuality

(14.09.2020; Tvarchitect.com) Stavba metra D mezi Pankrácí a Olbrachtovou začne o půl roku později, a to na jaře příštího roku. Původně měla ražba začít letos v září. „Čtvrtou linku pražského metra bychom rádi zprovoznili ve druhé polovině roku 2028, bude ale záležet na tom, kdy budeme moci začít stavět první úsek,“ řekl vedoucí oddělení komunikace pražského dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík. Kvůli pandemii koronaviru DPP rovněž prodloužilo například stavební řízení nebo lhůty pro výběrová řízení.

(14.09.2020; Skypaper.cz) Fakultní nemocnice Olomouc vypsala výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace novostavby budovy C1. Předpokládaná hodnota projektu dosahuje 40 milionů korun. Se začátkem prací se počítá koncem listopadu letošního roku. Informuje o tom Věstník veřejných zakázek. Předmětem veřejné zakázky je vypracování kompletní projektové dokumentace inženýrské činnosti, výkonu autorského dozoru v souvislosti s realizací akce v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 14. října 2020.

(11.09.2020; uohs.cz) Po úterním setkání prezidenta republiky s předsedou vlády, na němž se mimo jiné řešilo fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se objevilo velké množství článků a komentářů, které se snaží Úřad vylíčit jako neprůhlednou a nefungující instituci. Řada těchto textů však pouze dokazuje, že jejich autoři se nikdy o činnost úřadu nezajímali, nečetli jediné jeho rozhodnutí a chtějí se pouze přiživit na současné vlně negativní publicity o ÚOHS. Příkladem jsou především neustále opakované a zcela nesprávné informace o délce správních řízení. Přestože už 5 let se Úřadu daří každoročně zkracovat lhůty pro vydání rozhodnutí o veřejných zakázkách, až na dnešních přibližně 35 dnů v prvním stupni a 55 dnů ve stupni druhém, média tvrdošíjně opakují smyšlenku o ročním rozhodování. Úřad přitom rozhoduje v podstatě nejrychleji za celou dobu existence ÚOHS. Nadto rozhodnutí vydávaná v dnešní době jsou kvalitativně i rozsahově zcela nesrovnatelná s rozhodnutími vydávanými například kolem roku 2005. Stačí namátkou nahlédnout do sbírek rozhodnutí. Podobně je často zveličována údajná netransparentnost Úřadu. Přitom, na rozdíl od řady jiných správních orgánů, Úřad zveřejňuje každé svoje pravomocné meritorní rozhodnutí a každý se může podrobně seznámit s tím, jaké důvody k rozhodnutí vedly. Úřad pod vlivem judikatury správních soudů musí svá rozhodnutí stále podrobněji a precizněji odůvodňovat, současně musí přísně dbát na zásady spravedlivého procesu. V současné době mají standardně rozhodnutí týkající se veřejných zakázek několik desítek stran, rozhodnutí z hospodářské soutěže (kromě spojování soutěžitel) nezřídka 100 až 200 stran. Jakou větší transparentnost rozhodování by si kritici Úřadu představovali, když už nyní je v rozhodnutích podrobně rozebrána každá jednotlivá premisa a myšlenkový postup, který k finálnímu rozhodnutí vedl? Je však nutno přiznat, že řada případů řešených Úřadem je tak odborného charakteru, že jejich pochopení vyžaduje rozsáhlé právní znalosti a části veřejnosti mohou skutečně připadat nesrozumitelné. Vydávat za důkaz netransparentnosti to, že Úřad nemá zveřejněna telefonní čísla na všechny zaměstnance, je zcela nelogické. Účastníci řízení kontakt na příslušné úřední osoby mají a veřejnost se může vždy obrátit na podatelnu nebo tiskové oddělení úřadu. Nadto Úřad komunikuje s odbornou veřejností na konferencích, provádí školení zadavatelů veřejných zakázek i malých soutěžitelů a vydává metodické materiály. Současná mediální kampaň, která v mnoha případech šmahem odsuzuje vše, co Úřad za téměř třicet let své existence udělal, tak zcela neprávem poškozuje práci špičkových právníků i ekonomů, kteří na Úřadě pracovali nebo pracují. Tiskové oddělení ÚOHS

(11.09.2020; epravo.cz; autoři: Mgr. Jiří Mačát, Aneta Koubková) Ačkoliv se může zdát, že zákon o zadávaní veřejných zakázek upravuje tzv. „in-house“ výjimku opravňující zadavatele postupovat mimo režim zákona poměrně jednoznačně, i v tomto případě v praxi dochází k nejasnostem, jak vyplývá například z aktuálního rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci města Dobříš[1]. Proto nebude od věci shrnout, jaké podmínky pro uplatnění této in-house výjimky platí a jak do nich zapadá předmětné rozhodnutí. In-house výjimka In-house výjimkou v tomto článku rozumíme vertikální spolupráci dle § 11 zákona o zadávání veřejných zakázek („Zákon“), který stanoví, že se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jím ovládanou právnickou osobou jako dodavatelem. O vertikální spolupráci se jedná, pokud jsou současně splněny následující podmínky: • veřejný zadavatel sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá příslušného právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, • v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba, a • více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem (příp. ovládajícími veřejnými zadavateli nebo právnickými osobami, které jsou tímto veřejným zadavatelem (příp. veřejnými zadavateli) ovládány jako jejich vnitřní organizační jednotky). K některým aspektům in-house výjimky Před tím, než začneme rozebírat jednotlivé podmínky in-house výjimky, je třeba upozornit, že podmínky vertikální spolupráce je třeba vnímat restriktivně a zadavatel, který se rozhodne uzavřít smlouvu mimo režim Zákona v rámci in-house výjimky, musí být schopen prokázat splnění všech zákonných podmínek.[2] Před aplikací in-house výjimky tak lze veřejným zadavatelům doporučit, aby provedli důkladnou právní analýzu, zda jsou splněny podmínky pro její aplikaci, a obstarali si veškeré podklady, které toto splnění prokazují. „Ovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky“ Význam spojení „ovládá obdobně jako své vnitřní organizační složky“ je popsán v § 11 odst. 2 Zákona s tím, že se jím rozumí vykonávání rozhodujícího vlivu na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby (musí být splněno kumulativně). Jedná se tedy o jiné ovládání, než jak ho definuje zákon o obchodních korporacích, kdy Zákon vyžaduje, aby předmětný vliv byl fakticky vykonáván (na rozdíl od zákona o obchodních korporacích, kde postačí možnost tento vliv vykonat). Podle odborné literatury[3] je třeba na výkladové pravidlo v § 11 odst. 2 Zákona hledět jako na vyvratitelnou právní domněnku. „Ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli“ To, kdy platí, že je daný dodavatel ovládán veřejným zadavatelem společně s jinými veřejnými zadavateli, je blíže popsáno v § 11 odst. 3 Zákona. Za orgán s rozhodovacím oprávněním, který je zmíněn v § 11 odst. 3 písm. a) Zákona, je třeba považovat orgán, který fakticky prosazuje rozhodující vliv na strategické cíle a činí významná rozhodnutí ovládané právnické osoby, tedy nejčastěji statutární orgán, kterému náleží obchodní vedení. Nicméně, v konkrétních případech může být takovým orgánem (zpravidla vedle statutárního orgánu) i dozorčí rada či jiné orgány daného dodavatele. „Více než 80 % celkové činnosti ovládané osoby je prováděno při plnění svěřených úkolů“ Pro určení podílu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) Zákona se bere v úvahu průměrný obrat, pokud je činnost, která je předmětem smlouvy, hrazena jejími příjemci v plné výši. Není-li možno určit tento obrat, použijí se jako základ pro výpočet celkové náklady dodavatele vzniklé v souvislosti s činností, kterých se vertikální spolupráce týká. Dle rozhodnutí ÚOHS zmíněné v úvodu tohoto článku („Rozhodnutí“) a odborné literatury je třeba při určení obratu vycházet z výkazu zisku a ztráty. Mezi činnosti ovládané osoby, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem, je třeba dle evropské i české judikatury[4] pohlížet jako na veškeré činnosti, které byly zadány ovládajícím zadavatelem bez ohledu na to, kdo je skutečným příjemcem těchto činností, tzn. včetně činností vykonaných pro zadavatelem ovládané osoby (např. dceřiné společnosti ovládajícího zadavatele). Dle Rozhodnutí mezi ně ale nepatří činnosti svěřené dodavateli sice ovládajícím veřejným zadavatelem, ale ve prospěch jiných veřejných zadavatelů, kteří dodavatele neovládají. Podíl činností se vypočítá dle § 13 odst. 2 Zákona v souhrnu za 3 účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém došlo k uzavření smlouvy.[5] Dle Rozhodnutí je rozhodná průměrná hodnota za tyto tři období, tj. není nutné předmětný poměr činnosti splnit v každém roce zvlášť. Došlo-li však ke skutečnosti, kvůli které není ukazatel podílu činnosti za poslední 3 účetní období objektivně relevantní, tj. vznikl-li nebo zahájil-li dodavatel příslušnou činnost později nebo došlo k reorganizaci jeho činností, není třeba podíl činnosti určovat za poslední 3 účetní období, ale postačí, že dosažení předmětných podmínek bude věrohodné, zejména na základě plánů činnosti. Problematiky podílu činnosti dle § 11 odst. 1 písm. c) Zákona se týkalo i nedávné Rozhodnutí. ÚOHS v něm posuzoval situaci, kdy (velice zjednodušeně) město Dobříš uzavřelo smlouvu v rámci in-house výjimky se subjektem, který v době uzavření smlouvy nesplňoval podmínku ohledně podílu činnosti při jejím určení za poslední 3 účetní období s tím, že město Dobříš o tomto problému vědělo a plánovalo ho vyřešit v budoucnu reorganizací činnosti tohoto dodavatele (v době uzavření předmětné smlouvy však reorganizaci ještě nezahájilo a ani nerozhodlo o tom, jak by reorganizace měla vypadat). ÚOHS v Rozhodnutí došel k závěru, že takový postup je nepřípustný, jelikož předpokladem pro to, aby bylo možné určit podíl činnosti nikoliv podle předchozích 3 účetních období, ale podle plánu (budoucí) činnosti, je reálné provedení reorganizace činnosti daného dodavatele, nikoliv pouze „plánování“ jejího provedení. Dle ÚOHS tedy musí už v době uzavření smlouvy existovat objektivní důvod pro to, proč by určení podílu činnosti podle předchozích 3 účetních období nebylo relevantní. Závěrem Závěrem si dovolíme jen shrnout výše uvedené – i za in-house výjimkou, která se na první pohled může zdát aplikačně jednoduchá a jasná, se skrývají určité výkladové nejasnosti a rizika pro zadavatele plynoucí z jejího špatného pochopení a použití. Doporučujeme proto, aby si zadavatelé před její aplikací pečlivě posoudili, zda lze v daném případě tuto výjimka použít, a uchovali veškeré podklady, které jim v budoucnu mohou pomoci doložit, že její podmínky byly skutečně splněny. Mgr. Jiří Mačát, advokát Aneta Koubková, paralegal GT Legal, advokátní kancelář, s.r.o

(10.09.2020; Advokatnidenik.cz) Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl svým rozsudkem ze dne 10. září 2020 kasační stížnost obce Rovná na Sokolovsku, a potvrdil tak předchozí rozhodnutí Krajského soudu v Brně i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pokuta ve výši 250 000 korun, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v roce 2016 obci Rovná uložil, tedy definitivně platí. Důvodem pro uložení sankce bylo bezdůvodné vyloučení jedné z firem v tendru na zateplení a výměnu oken místní Základní a mateřské školy Rovná. Pokutu potvrdil také předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ing. Petr Rafaj a Krajský soud v Brně. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k případu uvedl, že rozhodnutí o vyloučení sdružení Designstav & Dozorstav z tendru bylo abstraktní. „Není z něj vůbec zřejmé, z jakého důvodu je nabídka uchazeče nepřijatelná a jaké zadávací podmínky z hlediska splnění kvalifikačních kritérií uchazeč podle zadavatele nesplnil,“ uvedl v rozhodnutí Petr Rafaj. Úřad pokládá uvedené rozhodnutí obce za nepřezkoumatelné, protože chybí řádné odůvodnění. Radnice podle ÚOHS porušila zásadu transparentnosti. „Tento postup vzbuzuje pochyby o pravých důvodech jednání zadavatele. Nelze akceptovat ani dodatečnou argumentaci zadavatele, že sdružení vzniklé sloučením dvou společností za účelem podání společné nabídky na veřejnou zakázku bylo vytvořeno v rozporu se zákonem a jeho založení je neplatné,“ dodal předseda ÚOHS Rafaj. Proti rozsudku NSS nejsou přípustné žádné opravné prostředky, rozhodnutí je tak definitivní. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je dostupné na úřední desce NSS.

(08.09.2020; Zdopravy.cz) Ústecký kraj nemusí platit pokutu 18 milionů korun. Ve hře je i vrácení se k původním smlouvám na nákup.  Krajský soud v Brně dnes zrušil dvě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterými úřad zakázal Dopravní společnosti Ústeckého kraj (DSÚK) nákup 161 nových autobusů Scania a Zliner za více než miliardu korun. ČTK to řekla mluvčí soudu Klára Belkovová. Úřad teď musí rámcové smlouvy na nákup autobusů posoudit znovu. Mluvčí úřadu Martin Švanda ČTK řekl, že ÚOHS i přes nové posuzování soudní rozhodnutí napadne kasační stížností.

(08.09.2020; Ceskenoviny.cz; ČTK) Praha - Prezident Miloš Zeman se sejde příští týden s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petrem Rafajem. Své stanovisko k tomu, zda by vyhověl návrhu vlády na jeho odvolání, sdělí až poté. Novinářům to po dnešní schůzce v Lánech, kde spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) navrhoval hlavě státu Rafajovo odvolání, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). K Rafajovu odvolání vyzvaly neziskové organizace na jednání protikorupční rady vlády a také Ústecký či Liberecký kraj.

(08.09.2020; Eulog.cz) Správa železnic vyhlásila první architektonickou a urbanistickou soutěž na terminál vysokorychlostní železnice v ČR. Svou koncepci by měl získat terminál na východním okraji Prahy poblíž Nehvizd, který bude součástí připravovaného úseku z Prahy Běchovic do Poříčan. Vedle samotného nádraží by soutěž měla zahrnovat i přestup na regionální autobusy, záchytné parkoviště a napojení na dálnici D11. Vítězný návrh bude známý na začátku příštího roku. Dnes o tom informovala Správa železnic. Terminál bude součástí rychlodráhy mezi Prahou a Brnem, jejíž první část by se měla začít stavět v roce 2025.

(08.09.2020; ČTK) Praha - S návrhem na odvolání předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Rafaje dorazí dnes za prezidentem Milošem Zemanem na zámek v Lánech premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Lídři koaličních stran se na postupu shodli koncem července, podle zákona o odvolání rozhoduje po návrhu vlády prezident. K Rafajovu odvolání vyzvaly neziskové organizace na jednání protikorupční rady vlády a také Ústecký kraj.

(07.09.2020; Zdopravy.cz; autor: Jan Sůra) Busline požaduje zrušení soutěže, u které Praha vybrala vítěze už loni v červnu. Praha mohla uzavřít část smluv s dopravci na provoz autobusových linek na okrajích hlavního města, které vybrala ve veřejné soutěži už před rokem. Část velkého tendru ale nadále stojí.
Jen krátce před tím, než Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad společnosti Toms Transport Service proti této soutěži, přišly námitky proti některým částem zakázky, tentokrát od společnost Busline MHD. Ukončení řízení s hlavním městem kvůli podnětu Toms Transport Servis vyplývá z úřední desky ÚOHS, zahájení nového správního řízení potvrdil mluvčí ÚOHS Martin Švanda. „Návrh byl podán společností BusLine MHD a ve věci bylo zahájeno správní řízení. Kromě toho zde máme na tuto veřejnou zakázku i podnět, který prošetřujeme,“ řekl Švanda.

(07.09.2020; Hradeckralove.org) Od dnešního dne mohou stavební firmy podávat přihlášky do výběrového řízení na zhotovitele multifunkčního fotbalového stadionu v Hradci Králové. Podmínky tendru a zadávací dokumentaci, která byla dnes zveřejněna na profilu zadavatele, schválili zastupitelé 31. srpna a nyní již běží lhůta první fáze této veřejné soutěže, ve které budou zájemci dokládat svoji kvalifikaci. Termín pro podání žádostí o účast je v současné chvíli do 5. října 2020 v 10:00 hodin. Město by tak do poloviny října mohlo znát společnosti či sdružení firem, které mají zájem postavit novou fotbalovou arénu pro nejméně osm tisíc diváků.
„Schválení zadávacích podmínek bylo velmi důležitým krokem pro budoucnost nového stadionu v našem městě. Nyní to je již na administrátorech tendru a správci stavby, kteří mají dostatek zkušeností k tomu, aby se v optimálním čase podařilo vybrat spolehlivou firmu s nejlepší nabídkou. Současně bude na vše dohlížet a o všem podstatném rozhodovat komise, ve které jsou zastoupeny všechny zastupitelské kluby, které o to projevily zájem, svého člena nominoval i samotný fotbalový klub. To jsou ostatně některé z požadavků opozice, které se podařilo do zadávacích podmínek doplnit těsně před projednáním v zastupitelstvu,“ říká primátor Hradce Králové Alexandr Hrabálek.

(07.09.2020; E15.cz; autor: Pavel Otto) Ministerstva práce, zahraničí, financí a spravedlnosti utratí za informační systémy i samotné počítače přes 1,2 miliardy korun. Některé zakázky se mají dokončit už letos nebo napřesrok, další jsou rozloženy do čtyř let. Vyplývá to z dostupných údajů dotyčných rezortů a úřadu vlády. Zakázky už dostala na stůl vláda, ještě je povinně posoudí odbor eGovernmentu ministerstva vnitra. Zdaleka nejvíce připadá na rezort práce a sociálních věcí, respektive Českou správu sociálního zabezpečení. Ta bude například do přechodného provozu zastaralého systému pro výplatu dávek investovat 600 milionů, což kritizuje opozice.
„Na ministerstvu práce a sociálních věcí jsou informační systémy dlouhodobý problém. Část se daří předělávat až na dvě agendy - dávky a zaměstnanost,“ řekl vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla s tím, že připravuje kompetenční centrum, které bude státní správě pomáhat.

(04.09.2020; Moravskehospodarstvi.cz) Podle expertů nic nebrání zadávat zakázky ve veřejné sféře chytřeji, tj. nesoutěžit jen nejnižší cenu, ale zohlednit i kvalitu a ekologická kritéria. Jedinou překážkou je myšlení lidí a pohodlné setrvávání v zavedené praxi. „Ve veřejných zakázkách se u nás ročně protočí stovky miliard korun. O vytváří opravdu velký prostor k ovlivnění celé společnosti a ekonomiky směrem k větší udržitelnosti,“ říká Pavel Kroupa z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN, která se zaměřuje na právo veřejných zakázek a stala se partnerem konference Odpad zdrojem. V jejím rámci na brněnském výstavišti proběhl workshop na téma zadávání cirkulárních veřejných zakázek.

(04.09.2020; Zdopravy.cz; autor: Jan Sůra) Nové elektrobusy mají zamířit na linky z Hranečníku a Svinova.  Dopravní podnik Ostrava (DPO) vypsal jednu z největších zakázek v Česku na pořízení elektrobusů. Ve veřejné zakázce s odhadovanou cenou 420 milionů korun hledá dodavatele 24 elektrobusů. Součástí zakázky je i vybudování dvou nových nabíjecích stanic. DPO zakázku zveřejnil na profilu zadavatele. Dopravce počítá s tím, že většinu nákladů zaplatí Evropská unie z Integrovaného operačního programu. „Žádosti o dotace jsou podané a část z nich je již schválená,“ řekla mluvčí DPO Karolína Hřivnáč Rycková.

(04.09.2020; Economia, a.s. - Hospodářské noviny) Bývalá firma premiéra Andreje Babiše (ANO) bude muset doložit státnímu petrolejářskému podniku Čepro, kdo ji ovládá a zda tak neporušuje zákon o střetu zájmů. Důvodem je, že Čepro vypíše v říjnu nové tendry na dodávky biopaliv pro příští dva roky zhruba za 10 miliard korun. A Agrofert se jich jako dosud klíčový dodavatel bude chtít zúčastnit. Podle zákona o střetu zájmů se však na veřejných zakázkách nesmí podílet firma, v níž má více než čtvrtinový podíl politik. Babiš do roku 2017 vlastnil Agrofert ze sta procent, pak ho ale právě kvůli úpravě zákona, známého jako lex Babiš, vložil do svěřenského fondu. A tvrdí, že chemicko-potravinářský kolos tak již nevlastní.