(01.10.2020;MAFRA, a.s.;MICHAL BERNÁTH) PRAHA - Nákupy vzácných léků jsou pro ředitele českých špitálů problém. Na globálním trhu je tuzemské zákony prý znevýhodňují

 Systém veřejných zakázek má v Česku zaručit, aby měl stát přehled o každé utracené koruně z vlastní pokladny. Jenže kupříkladu ve zdravotnictví se ukazuje, že administrativa občas vítězí i nad starostí o zdraví pacienta. Poměrně čerstvou zkušenost s tím mají v pražském Motole, s nímž podle informací LN vede řízení Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Proč? Podle českých zákonů by nemocnice měly uskutečňovat své nákupy prostřednictvím veřejné zakázky. Tu by měl špitál nejprve vypsat, následně vyčkat, až se přihlásí všichni zájemci, a až po jejím doběhnutí teprve nakupovat od vítězného uchazeče. Proces, který zabere několik měsíců.

Avšak při nutnosti sehnat lék urgentně nastává problém. Ukázal na to třeba medializovaný příklad dvouletého chlapce Maxmiliána z letošního jara. Hoch trpí vzácnou spinální svalovou atrofií a lék na tuto nemoc má v podtitulu dovětek „nejdražší na světě“. Terapie na něm postavená vyjde na 52 milionů korun pro jediného pacienta.

Podat chlapci medikament bylo nutné co nejdříve, v tomto konkrétním případu do dovršení dvou let věku. Vypisovat veřejnou zakázku navíc nemělo smysl – lék Zolgensma je totiž absolutní originál, má jediného výrobce, a tedy i prodejce. Jinde zkrátka sehnat nešel. Nakupovat jej draze do zásoby s jeho zhruba půlroční expirační dobou také není řešení.

Zákony versus akutní případy

„Podle zákona musíte nejprve vypsat řádnou zakázku, a až pokud se nikdo nepřihlásí, můžete vypsat jednací řízení bez uveřejnění a oslovit dodavatele napřímo. Ale to počítejme s procesem trvajícím měsíce. Co však dělat, máte-li akutní případ dítěte?“ říká šéf Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík, který LN probíhající šetření ÚOHS potvrdil.

Ludvík v případu zmíněného Maxe postupoval tak, že veřejnou zakázku na dodávku léku sice vypsal, ale ihned po jejím zveřejnění jej nakoupil. Právě tím se dostal do hledáčku státních kontrolorů. „Fakt si neumím představit situaci, kdy budeme rodičům říkat, že víme, jaký lék jejich dítě vyléčí, víme, kde ho koupit, máme na něj peníze od pojišťovny, ale oficiálně ho koupit nemůžeme, jelikož nám to zákon neumožňuje,“ krčí rameny ředitel Motola, který kandiduje do Senátu v Praze 5 za ČSSD a ANO. Avizuje, že právě téma zakázek ve zdravotnictví by se v horní komoře mohl po případném zvolení věnovat.

Že problematika veřejných zakázek dlouhodobě způsobuje v českém zdravotnictví problém, potvrdila vedení několika nemocnic, které LN oslovily. „Mnohdy je velice složité skloubit dodržování zákona o zdravotních službách se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ přiznal LN například ředitel pražské Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš a ujistil, že zdravotnictví by změnu příslušného zákona jistě přivítalo.

Ještě bezprostřednější zkušenost mají ve Fakultní nemocnici Brno, kde lék Zolgensma právě v minulých dnech objednali. „Řada těchto léčiv je vyráběna a dodávána jediným výrobcem, a tedy veřejná soutěž je v tomto segmentu vyloučena,“ uvedl k současné nastavení systému ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba. Dle něj však lze podobné nákupy „odehrát“ skrze tzv. nahodilý nákup, který odůvodňuje především zdravotní stav pacienta. Antimonopolní úřad už podle Štěrby v minulosti podobné nákupy povolil v případech, kdy „ nastaly neočekávaná situace, při kterých vyvstane zvýšená potřeba specifických léků“. Dle Štěrbových slov by šlo tento precedent aplikovat i u léků, jako je Zolgensma.

Rovněž vedení Fakultní nemocnice v Olomouci označuje nastavení veřejných zakázek ve zdravotnictví jako problematické. Jejich kolegové z plzeňské „fakultky“ se k případu Max z Motola vyjadřovat nechtěli, připustili však, že mohou nastat okamžiky nepředvídatelných nákupů, kdy položka není plánována. Může to být prý právě v případech dětí, kdy je lék nutné podat do určitého věku.

Firmy se občas ani nehlásí

Expert na veřejné zákazy Miroslav Knob ze společnosti Otidea však upozorňuje, že v případech jediného výrobce lze nakoupit léky i skrze jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), jelikož má-li lék jediného výrobce, ztrácí veřejná soutěž podle Knoba smysl. Ďábel se však dle něj skrývá v detailech. I v případě nákupu přes JŘBU je totiž nutno doložit doklady, jejichž získání může trvat i několik měsíců. „Bohužel u nákupů ze zahraničí, především ze zemí mimo prostor EU, je český zákon spíše byrokratickou překážkou než užitečným pomocníkem pro efektivní vynakládání veřejných prostředků,“ konstatoval Knob.

Šéf Motola Ludvík navíc upozornil, že zejména americké společnosti se do veřejných soutěží ani nehlásí. „Je to jejich firemní politika, vadí jim totiž české zveřejňování řady údajů. Mají pocit, že je to na trhu poškodí,“ uvedl.

Složité je to prý také s nedostatkovými léky, jako je třeba Noradrenalin využívaný při akutně nízkém tlaku či k léčbě šokových stavů. Používá se po celém světě, výrobní kapacity však poptávku nestíhají. Je tak nutné ho nakoupit, jakmile se někde na trhu vyskytne. I s tím je však dle Ludvíka problém.