(20.08.2020; Lidové noviny; Autor: Jan Sedlák) Skoro až komediální příběh o tvorbě e-shopu pro elektronické dálniční známky, které budou platit od začátku příštího roku, nakonec možná spěje ke šťastnému konci. Státní fond dopravní infrastruktury totiž na konec srpna svolal komerční provozovatele e-shopů ke konzultaci s tím, že by stát rád elektronické viněty prodával přes elektronická tržiště. Národní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla dodal, že cílem státu je „co nejvíce prodávat přes e-shopy“. Řidiči si tak možná budou moci elektronickou dálniční známku pořídit třeba na Alze či u jiného oblíbeného prodejce. Toto propojení veřejné a soukromé sféry by se mělo objevovat mnohem častěji. Jak známo, státu projekty kolem IT vůbec nejdou.

Najít společnou řeč

Nedávná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) například říká, že mezi lety 2012 až 2019 šlo na digitalizaci veřejné správy necelých 300 milionů korun, online služby pro občany se ale nezlepšily a vlajkovou loď v podobě Portálu občana používá půl procenta dospělých občanů. Předchozí zpráva NKÚ shrnuje, že výdaje na státní ICT v letech 2012 až 2018 dosáhly na 75 miliard, výsledky jsou však opět tristní. Datovou schránku si třeba dobrovolně zřídila pouze dvě procenta dospělých.

Naopak tuzemská soukromá e-commerce sféra patří k nejlepším v Evropě. Podniky jako Alza.cz, Heureka.cz, Rohlík.cz a další úspěšně expandují v zahraničí a daří se jim obsazovat i náročné trhy typu Rakousko. E-shopy mají připravenou infrastrukturu, přívětivé uživatelské rozhraní (což je velký problém státních online služeb) a jsou oblíbené u zákazníků. Dává smysl, aby stát těchto kapacit využil, soustředil se na procesy „na pozadí“ a našel s provozovateli společnou řeč.

Pro jistotu si připomeňme, jak se situace kolem e-shopu pro elektronické známky vyvíjela. Ministerstvo dopravy nejdříve za nejasných okolností zakázku bez výběrového řízení zadalo firmě Asseco Central Europe. Následně se strhla mela, která vyústila ve víkendový hackathon dobrovolníků.

Úspěch to – až na fakt, že lidem hospodaření státu není jedno a jsou ochotní nápravě obětovat volný čas – nebyl. Z prototypu e-shopu nejdříve unikla osobní data uživatelů, aby se později zjistilo, že víkendový projekt v podstatě v praxi nejde použít. Logicky, za víkend něco takového stihnout nelze. Zakázku tak za 300 milionů opět bez soutěže dostal státní podnik CENDIS. Ten se naštěstí chystá komerčním e-shopům otevřít.

Pohledem 21. století

Stát má šanci ukázat, že v digitalizaci dokáže přemýšlet pohledem 21. století a navazovat smysluplnou spolupráci se soukromou sférou. Od jedné takové spolupráce už si hodně slibuje. Jde o blížící se zavedení takzvaného BankID. Díky němu se lidé budou moci ke státním službám přihlašovat pomocí svého bankovního účtu. Dzurilla též přislíbil zapojení služby mojeID, kterou už několik let rozvíjí správce české internetové domény CZ.NIC.

Otevírání se veřejného IT ale musí jít mnohem dále. Stát provozuje tisíce IT systémů, přičemž řada z nich se duplikuje. Dává proto smysl, aby úřady své aplikace vyvíjely jako otevřený software (takzvaný open source) s dostupným zdrojovým kódem. Díky tomu takovou aplikaci budou moci jednoduše a za minimální náklady využívat další subjekty.

Radnice Prahy 3 už takto zveřejnila interní aplikaci pro práci s dotacemi, pražský městský podnik Operátor ICT stojící za Lítačkou uvolnil datovou platformu Golemio a ministerstvo financí se spolkem Otevřená města vydalo CityVizor pro vizualizaci rozpočtu obcí. Běžnější je žel jiný přístup. IT oddělení v Nemocnici na Bulovce například chtělo zdarma dalším nemocnicím poskytnout interně vyvinutý nástroj pro eNeschopenku. Právní oddělení ale přišlo s tím, že by šlo o rozkrádání státního majetku. Tento pohled úředníků na svět se musí změnit.